Instituce

Instituce 2018-10-03T15:17:51+00:00

Zde představujeme zapojené spolupracující instituce, které vytváří páteř celého projektu Nový fonograf. Projekt je koordinován řešitelským týmem Národního muzea, který je zároveň zodpovědný za dosažení jeho hlavních cílů. K těmto cílům patří zejména vývoj, otestování a zavedení příslušných metodik pro ochranu a zpřístupnění části sbírek Národního muzea. Spoluřešitelé v rámci projektu – Národní knihovna ČR, Knihovna Akademie věd ČR, Masarykova univerzita, Kabinet informačních studií a knihovnictví – jsou v rámci svých specifických kompetencí garanty různých oblastí.

Ministerstvo kultury ČR je mj. správcem kulturního dědictví ve hmotné i nehmotné podobě. Tuto svou roli plní také prostřednictvím dotačního Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity. Program byl vyhlášen na léta 2016 až 2022 (NAKI II).

Vizí Programu je prostřednictvím aplikovaného výzkumu a vývoje dosáhnout zachování i udržitelné rozvíjení specifické kulturní identity a kulturního dědictví v kontextu evropské a světové kultury ve 21. století.

Program je zaměřen na aplikovaný výzkum a vývoj ve smyslu teoretické a experimentální práce cílené na získání nových poznatků a dovedností, využitelných pro vývoj nových nebo značně zdokonalených výrobků, postupů a služeb. Aplikovaný výzkum poskytuje praktické využití poznatků a dovedností při utváření kulturní orientace člověka, záchraně a využití kulturního dědictví, přijímání, vytváření a uchovávání kulturních hodnot a formování kulturních způsobů soužití.

Specifickým cílem je téma Technologie a postupy pro ochranu kulturního dědictví, v jehož rámci je projekt Nový fonograf financován.

Hlavní řešitel (příjemce – koordinátor)
Tým se skládá z 20 lidí
Rozpočet cca 18,5 mil Kč
Rozmezí: 2018-2022
Kontakt: Filip Šír

Národní muzeum je výzkumnou organizací, jež provádí základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj a šíří jejich výsledky prostřednictvím expozic, výstav, výuky a další edukační činnosti, publikováním ve všech oborech své působnosti, včetně oboru muzeologie a ochrany sbírek. Národní muzeum je jedním z nejstarších vědeckých ústavů u nás a jeho tradice sahá k takovým osobnostem české vědy jako byli František Palacký, Jan Krejčí a Karel Bořivoj Presl. Je také vydavatelem našeho nejstaršího a stále vycházejícího vědeckého časopisu (Časopis Národního muzea). Národní muzeum je v tomto projektu zodpovědné za zpracování zvukových záznamů uložených na historických nosičích. Zajišťuje komplexní řešení celého procesu digitalizace zvukových dokumentů, resp. fonografických válečků a standardních gramofonových desek, a to od ochrany, evidence, digitalizace až po zpřístupnění. V rámci digitalizace bude provedena analýza mezinárodní odborné literatury, standardů, zkušeností a praxe zahraničních institucí a Národního muzea. Na základě těchto poznatků budou navrženy odpovídající metodiky, které budou otestovány a zapracovány do dalších postupů. Vzhledem k rozsahu fondu Národního muzea a výzkumnému charakteru projektu se nepočítá s plošným zpracováním všech existujících sbírek, ale se zaměřením na fonografické válečky a standardní gramofonové desky, na kterých se nachází nejhodnotnější část zvukových nahrávek.

Řešitel (příjemce)
Tým se skládá z 5 lidí
Rozpočet cca 1mil Kč
Rozmezí: 2018-2020
Kontakt: Zuzana Petrášková

Národní knihovna ČR je spoluřešitelem pro oblast vývoje nového standardu dlouhodobé archivace pro fonoválečky a implementace standardů do specializovaného software-modulu v archivačním systému ProArc. Tento modul umožní automaticky vytvářet standardní archivační balíčky pro fonoválečky a gramodesky, které bude možné v budoucnu ukládat na digitální úložiště za účelem dlouhodobé ochrany. Národní knihovna bude také spolupracovat na analýze digitalizovaných zvukových záznamů s cílem definovat vlastnosti důležité pro jejich dlouhodobou archivaci.

Řešitel (příjemce)
Tým se skládá z 5 lidí
Rozpočet cca 3,8 mil Kč
Rozmezí: 2018-2022
Kontakt: Martin Lhoták

Zapojení Knihovny Akademie věd spočívá především ve vytvoření softwarových nástrojů pro zpřístupňování nahrávek. Jde hlavně o úpravu systému ProArc, který představuje nástroj pro prezentaci digitálního obsahu knihoven a jiných paměťových institucí v ČR. Systém důsledně využívá standardizované metadatové modely pro dané typy obsahu (v současnosti podporuje zpracování periodik, monografií a článků) a je šířen jako open source. Knihovna Akademie věd se se za pomoci vybraných knihoven snaží o koncepční vývoj a technickou podporu ProArc.

Řešitel (příjemce)
Tým se skládá z 5 lidí
Rozpočet cca 2,2 mil Kč
Rozmezí: 2018-2022
Kontakt: Martin Krčál

Tým Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (KISK) se bude podílet na edukaci v oblasti digitálního kurátorství a ochrany kulturního dědictví pro novou generaci expertů v oboru. Masarykova univerzita také zajistí platformu pro workshopy a přednášky. Mimo to bude univerzitní tým vytvářet odborné texty typu historických studií, učebnic a návrhu specializovaného curricula.