Věda a výzkum v Českém muzeu hudby
Zaměstnanci Českého muzea hudby se v roce 2019 podíleli na řešení 5 výzkumných oblastí zaměřených na hudební historii a její osobnosti, hudební nástroje i zvukové dokumenty a v rámci těchto oblastí řešili 15 výzkumných cílů podpořených z institucionální podpory (IP DKRVO). Kromě těchto cílů se dále podíleli na řešení 1 projektu základního výzkumu dotačního programu GAČR a 1 projektu aplikovaného výzkumu programu NAKI. V rámci interního programu na podporu zejména mladší generace odborných pracovníků byl v ČMH v roce 2019 přijat k financování 1 projekt.
Výsledky výzkumu byly prezentovány ve 12 příspěvcích na odborných domácích i zahraničních konferencích, seminářích a workshopech a publikovány formou 14 publikačních výstupů, mezi nimiž byla 1 odborná monografie. V rámci popularizace vědy prezentovali pracovníci Českého muzea hudby v roce 2019 veřejnosti své výzkumné aktivity formou přednášek, seminářů, workshopů, exkurzí, popularizačních článků a publikací v tištěné i online podobě a také výstupů v mediích.
Přednášky byly zaměřeny na výsledky výzkumů především fondů ČMH. U monografických muzeí (Muzeum B. Smetany a A. Dvořáka) doprovázely především stávající výstavy Nevěsta prodaná do ciziny, Antonín Dvořák: Inspirace přírodou a koncertní cyklus Hudební podvečery nad Vltavou. Přednášky byly dále zaměřeny na studenty, seniory (Kurz Inspirace hudby, Antonín Dvořák v Americe), ale i na zájemce z řad laické veřejnosti. Semináře Metodického centra dokumentace, konzervace a restaurování hudebních nástrojů se soustředily na aplikaci výsledků výzkumu do praxe (přednáška: Voda ve dřevě, Představení činnosti Metodického centra a Péče o smyčcové nástroje).
Bohaté výstupy přinesl početný tým projektu Nový fonograf (v rámci NAKI) a Problematika zvukových dokumentů (v rámci IP DKRVO). Své výsledky prezentuje hojně v zahraničí, např. v USA, Španělsku, Polsku, Slovensku, Německu aj. Pracovníci Českého muzea hudby v uplynulém roce zpřístupnili také řadu výsledků své výzkumné činnosti formou článků a publikací. Za pozornost stojí jedenáctidílný seriál České muzeum hudby 200 let po založení Národního muzea pro časopis Harmonie (dostupný v tištěné verzi i online), který shrnul současný stav nejnovějších poznatků jednotlivých oddělení Českého muzea hudby. Významná je i publikace Adély Bachtíkové a kol. Sto plus jedna etiketa: nahrávky na gramodeskách z éry mechanického záznamu zvuku 1900–1926.
Širší povědomí o Českém muzeu hudby vytvářejí příspěvky v médiích. Rozhlasové i televizní reportáže zachycují především mediálně zajímavá témata týkající se předních osobností české hudební kultury (B. Smetana, A. Dvořák), ale i osobností, které byly nějakým způsobem spjaty s českým hudebním životem (R. Wagner, C. M. v. Weber aj.). Pro média je přitažlivá i problematika zvukových dokumentů. V poslední době se dostalo pozornosti z USA nově získanému zařízení na přehrávání nejstarších zvukových nosičů (tzv. Endpoint), jedinému tohoto typu v Evropě. Zájem přitahuje také výzkum zvukových nosičů z let 1899–1960 na území USA.
http://vyrocnizpravy.nm.cz/2019/veda-a-vyzkum-5/ceske-muzeum-hudby-20/