Evoluční principy interpretační tradice české hudby na příkladu děl Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany
Členové týmu Nového fonografu Národního muzea se v rámci projektu Paměť zvuku zapojí do výzkumu evolučních principů interpretační tradice české hudby na příkladu děl Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Návrh projektu Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Národního muzea se umístil na 45. místě z celkem 533 uchazečů o podporu Technologické agentury ČR v rámci programu ÉTA a získal tak podporu v letech 2021–2023.
Cílem projektu je vytvoření analytického nástroje pro hudebně interpretační praxi. Projekt zkoumá využití strojového učení a umělé inteligence pro zachycení vývoje interpretace české hudby na příkladech klavírních skladeb B. Smetany a A. Dvořáka. Kromě orientace v databázi nahrávek (dílo, datace, interpret) umožní vyvíjený software analýzu expresivity interpretačního výkonu (rytmu a tempových změn). Pomocí technického zpracování dosáhneme možnosti objektivnějšího porovnání historického vývoje hudebních nahrávek. Metody porovnávání interpretačně-hudebního přednesu budou vyvíjeny ve spolupráci s dalšími hudebními experty. Výstupem projektu bude metodika k muzikologickému využití softwaru, software, specializovaná databáze, článek v impaktovaném časopise a workshopy.
