Zde představujeme náš workflow, tj. modelový postup zahrnující všechny kroky digitalizace zvukových nahrávek, od identifikace nosiče až po zpřístupnění konečnému uživateli.

1. Itemizace

Příběh zvukové nahrávky coby sbírkového předmětu v paměťové instituci začíná nabytím (či jak se v muzejnické praxi říká – přírůstkem) a jejím zařazením do příslušného evidenčního systému. Pokračuje identifikací její formy a vizuálního obsahu, a zhodnocením jejího fyzického stavu, případně kulturního přínosu. Tyto základní kroky pak mohou vést k další existenci zvukového nosiče jako sbírkového předmětu.

2. Ochrana

Základním předpokladem jakéhokoliv dalšího nakládání se zvukovými nahrávkami včetně procesu digitalizace je uchování a ochrana jejich současného stavu. Ta má několik stádií a aspektů. Počínajíc šetrnou manipulací a správným zacházením s fyzickými nosiči přes propracované přístupy čištění, konzervace nahrávek, označení a umístění do nových obalů až po zajištění podmínek jejich dlouhodobého uložení a uskladnění za účelem maximální ochrany před negativním působením vnějších vlivů.

3. Fotografování

Po procesu šetrného očištění a přebalení zvukových dokumentů nastává fáze obrazové digitalizace. K těmto účelům slouží speciální fotostudio, ve kterém je umístěn fotoaparát a příslušenství pro obrazovou digitalizaci různorodých předmětů z paměťových institucí. Projekt se však primárně zaměřuje na to, jak nejlépe obrazově snímat zvukové dokumenty. Zařízení pro fotostudio bylo vybráno na základě konzultací s předními odborníky v oboru obrazové digitalizace. Zatemněné fotostudio je tedy opatřeno kvalitním fotoaparátem s možností aretace na robustním, mobilním rameni, ze kterého lze pořizovat digitalizáty. K pořízení digitalizátů nesmí chybět ani kvalitní osvětlovací technika, počítač s potřebnými softwary a šetrné stropní světlo pro zdravotně vhodnější pracovní podmínky. Cílem fotostudia je nalézt co nejvěrohodnější způsob zachycení etiket gramofonových desek i gramofonových desek samotných. Finálním výstupem bude metodika Etiketa gramofonové desky a její digitalizace. Tato příručka může pomoci paměťovým institucím nastavit své digitalizační pracoviště dle stanovených parametrů metodiky a digitalizovat etikety gramofonových desek dle nejlepších doporučení.

4. Katalogizace

Nahrávky jsou katalogizovány, tj. nosič a jeho obsah jsou popisovány podle stanovených pravidel tak, aby mohla vzniknout elektronická knihovní a diskografická databáze. Současná pravidla tohoto popisu je třeba podrobit revizi: na základě analýz budou definovány potřeby nejen knihovní, ale také muzejní a archivní evidence a bude navržena optimální sada a struktura popisných metadat. Katalogizace je nedílnou součástí procesu evidence a zpracování fondů, které příslušná instituce vlastní. Katalogizací gramofonových desek a fonografických válečků v rámci týmu katalogizátorů je vytvářena plnohodnotná diskografická databáze. V rámci projektu Nový fonograf probíhá katalogizace dvou typů historických nosičů podle platných standardů RDA ve formátu MARC21.

5. Digitalizace

V této etapě je klíčovou osobou zvukový inženýr, který určí vhodné nástroje pro vytvoření věrné digitální kopie a následné vytvoření digitální složky, která zahrnuje jak digitální obraz zvukové stopy nosiče, tak dokumentaci procesu přenosu analogového zvuku do digitální stopy. Digitalizace je nezbytným krokem pro uchování i zpřístupnění nahrávky. Pro digitalizaci jedinečných historických nahrávek jsou nezbytné unikátní historické přístroje, které jako jediné dokáží tyto cenné zvukové záznamy přehrát.

6. Správa dat

Adekvátní správa dat je podmínkou pro dlouhodobé uchování obsahu, tj. hodnoty zvukové nahrávky. Správa souborů digitálních kolekcí v rámci úložišť jsou součástí workflow, stejně jako tvorba příslušných technických a popisných metadat v nově vytvořeném software-modulu ProArc. Specializovaný tým odborníků na problematiku přepisu fonografických válečků a standardních desek provádí přepis, popis, tvorbu metadat, archivaci a zpřístupnění digitalizátů.

7. Zpřístupnění

Posledním krokem přiblížení nahrávky k posluchači je její zpřístupnění prostřednictvím uživatelsky přívětivého digitálního prostředí. Konkrétně to znamená, že soubory s nahrávkami jsou v obrazové i zvukové podobě převáděny do digitální knihovny Kramerius. Zpřístupněním se nahrávka dostává k uživateli a proces digitalizace dosahuje svého primárního cíle.

8. Vývoj

Inovace nástrojů a procesů zajistí zachování kulturního dědictví. V této etapě workflow se bude pracovat na vytvoření LTP (tzn. long term preservation, dlouhodobá ochrana) standardu pro fonografické válečky, na vytvoření nového software-modulu pro fonografické válečky v archivačním systému ProArc a také sofware-modulu zvukového přehrávače pro digitální knihovnu Kramerius.

9. Vzdělávání

Své zkušenosti a poznatky šíříme dál na různých platformách. Konkrétně je vypracovávána Metodika digitalizace záznamu uloženého na fonografickém válečku, jakož i další odborné publikace. Současně probíhají odborné diskuze za účelem stanovení kritérií a procesů výběrové digitalizace fonografických válečků a standardních desek. Za účelem zvyšování povědomí a šíření znalostí v oblasti ochrany kulturního dědictví jsou proto rovněž pořádány kurzy a workshopy pro odbornou veřejnost.