Mezinárodní konference opět v Praze: s významným českým zastoupením
Výroční kongres IAML 2020 (2020 IAML Congress) se podruhé vrací do Prahy, tentokrát se uskuteční 19.-24. července 2020. Všichni odborníci IAML velice dobře znají, ale pro laika může být rozklíčovat, co se pod tímto pojmem skrývá, problém. Co je tedy IAML a proč je tak významný? IAML je zkratka, která zastupuje Mezinárodní asociaci hudebních knihoven, archivů a dokumentačních center (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres). Tato asociace se zejména snaží podpořit a propagovat aktivity všech výše popsaných institucí spojené s hudbou a hudebními materiály a podpořit jejich spolupráci na institucionální i individuální úrovni. Má 1700 individuálních a institucionálních členů ze 40 zemí světa, zejména v Severní Americe a Evropě. Jedná se tedy o událost celosvětového významu.
Konferenci pořádá Česká národní skupina IAML, hlavními spolupořadateli jsou Městská knihovna v Praze a Národní knihovna ČR, v jejichž prostorách se bude kongres konat. Více informací o samotné konferenci se dozvíte na jejích stránkách.
Projekt Nový fonograf Národního muzea bude zastoupen hned čtyřmi příspěvky a jedním workshopem. Workshopu se dostane samostatného příspěvku. Další text bude věnován krátkým ochutnávkám těchto čtyř odborných příspěvků.
První příspěvek Anthonyho Allena nese v překladu název Zveřejňování zvukových dokumentů: Nový fonograf a Virtuální národní fonotéka (Bringing sound documents to the public: New Phonograph and the Virtual National Phonotheque) a zaměřuje se na představení samotného projektu Nový fonograf a jeho cílů. Bude v něm popsána situace v oblasti získávání, uchovávání, ochrany a zpřístupnění zvukových dokumentů v České republice. Stoupající požadavky uživatelů po zvukových dokumentech si vyžádaly nové postupy při popisu a zpřístupnění starých zvukových nosičů, jako jsou např. fonografické válečky a vinylové desky.

Registrace je otevřena zde.

Cílem projektu, ve kterém je zapojeno kromě Národního muzea zastoupeného Českým muzeem hudby několik významných kulturních institucí (např. Národní technická knihovna), je nejen vytvořit metodiku popisu a ochrany zvukových nosičů, ale také jejich digitalizace, což do budoucna zajistí záchranu zvukového obsahu. Projekt nabízí kromě jiného také potenciál pro objevování nových zvukových nahrávek a vytváření zvukových kolekcí dochovaných v důležitých institucích (Národní divadlo, Sokol atd.).
Druhý příspěvek nazvaný v překladu Virtuální národní fonotéka – deštník pro zvukové dokumenty (The Virtual National Phonoteque – an Umbrella for Sound Documents, dále jen jako VNF) Ivy Malinové popisuje unikátní databázi zvukových dokumentů uložených v českých institucích. Portál shromažďuje metadata napříč různými typy institucí jako jsou knihovny, muzea, archivy, komerční vydavatelé, Český rozhlas, Česká televize a dokonce soukromí sběratelé, tak aby byly přístupné na jednom místě a následně umožňuje získat přístup ke zvukovému dokumentu formou bezprostředního přehrání, zprostředkování výpůjčky, koupě atd.
VNF slouží také jako přístupový bod k jiným informacím a zdrojům relevantním ke zvukovému dokumentu. Současným cílem projektu je nalézt nové partnery pro spolupráci a obohatit tak databázi o nový obsah.
Třetí příspěvek Pionýři zvukového průmyslu: počátky obchodu, distribuce a rozšiřování nejstarších zvukových nosičů v Českých zemích (Pioneers of the Sound Industry: the beginnings of trade, distribution, and dissemination of the oldest sound carriers in Czech Lands) autorů Víta Holečka, Martina Mejzra a Michala Studničného prezentuje výzkumný projekt, který se zabývá systematickým interdisciplinárním výzkumem trhů s nahrávkami a fonografickými válečky před rokem 1914 se zaměřením na Prahu v kontextu dalších hlavních měst střední Evropy. Projekt se zaměřuje především na neznámé a nezmapované pionýrské období distribuce a šíření nejstarších zvukových nosičů v Českých zemích před první světovou válkou, s důrazem na komerční praxi a strategie individuálních prodejců, jejich osobní a korporátní portfolio, sortiment produktů a jejich kontakty na zahraniční dodavatele.

Příspěvek je založen na kolekci zvukových nosičů dostupné v Národním muzeu, zejména v Českém muzeu hudby. Hlavním cílem projektu je sběr dat a jejich interpretace, včetně všech vysledovatelných informací týkajících se prodeje a distribuce nejstarších zvukových médií (jména, adresy, rejstříkové a biografické údaje, statistiky, multimédia atd.).

Další významný projekt reprezentuje příspěvek s názvem Originální Jedličkova nahrávka: první etnické nahrávky pro Čechy ve Spojených státech (Genuine Jedlička Record: the first ethnic recordings for Czechs in the United States) od Katie Buehnerové a Filipa Šíra. Příspěvek se zabývá jedinečnou sadou více než pěti set dvouminutových nahrávek českých písní a příběhů na fonografických válečcích z hnědého vosku, které vytvořil česko-americký klenotník Eduard Jedlička, který žil a pracoval v New Yorku. Byl prvním člověkem, který produkoval fonografické nahrávky specifické etnické populace. Některé nahrávky z tohoto souboru přežily dodnes.
V roce 2019 obdržela Univerzita v Iowě dar šestnácti fonografických válečků z hnědého vosku, z nichž třináct nese Jedličkovo označení. Některé z válečků v souboru vzniklé před podáním patentové přihlášky jsou jedinou kopií určitého titulu, což z nich dělá opravdové unikáty. Válečky byly digitalizovány v říjnu 2009 v rámci Iniciativy pro ochranu a digitalizaci médií Univerzity v Iowě (the Indiana University Media Preservation and Digitization Initiative) a v současné době jsou popisovány s pomocí Filipa Šíra z Národního muzea v Praze (účinkující, názvy atd.). Příspěvek bude zaměřen zejména na neobvyklé typy nahrávek, které popisují českou kulturu ve Spojených státech prostřednictvím ukázek písní, účinkujících a producentů obsahu. Kromě výše popsaného bude také diskutován způsob, jakým bude využito partnerství mezi lokálními a mezinárodními organizacemi k lepšímu porozumění a uchovávání těchto nahrávek.
Na tyto a další příspěvky se můžete těšit, pokud se registrujete na konferenci.