Studenti z Číny se dotkli českého kulturního dědictví

Studenti čínských škol se učili digitalizovat zvukové dokumenty na workshopu Národního muzea v rámci projektu Nový fonograf.

Jak přiblížit mladé generaci hodnotu historie zachycené ve zvuku? Koordinátor digitalizace zvuku v Národním muzeu a lektor Filip Šír našel odpověď na workshopu k problematice zvukových dokumentů ochrany, který se konal 15. 8. 2018 v Praze. Čínští studenti ze středních škol Beijing Daxing District No. 7 Middle School, Beijing NO.4 Middle school Fangshan Campus a Beijing Fangshan High School si na něm odzkoušeli různé části procesu digitalizace zvukových dokumentů, které zahrnovaly např. očištění gramofonové desky, její přebalení do nového obalu, focení a samotný přepis záznamu zvuku.

Workshop se konal pod záštitou Česko-Čínské kulturní asociace (Inter-Culture Association z.s.), která již od roku 2007 organizuje kulturní akce různého druhu s cílem vytvoření platformy pro mezikulturní dialog, překročení lokálních bariér a nalézání odpovědí na nejrůznější otázky týkajících se kulturních hodnot.

Projekt Nový fonograf, jehož pracovní tým byl také zapojený do školení čínských středoškoláků, byl spuštěn v květnu roku 2018 a potrvá až do roku 2022. Mezi jeho cíle patří vytvoření komplexní metodiky péče o zvukové dokumenty, což zahrnuje jejich evidenci, přepis do digitální podoby a zpřístupnění v digitální knihovně. „Projekt Nový fonograf má dobrou šanci dosáhnout toho, co se zatím v České republice nepodařilo, začít uchovávat zvukové kulturní dědictví ze začátku 20. století,” prozrazuje Filip Šír.

Workshop proběhl hravou formou, která zahrnovala mimo jiné focení etiket desek pro evidenci na mobilní telefony. „Studenti mohli tímto způsobem zapojit nástroje a technologii, která je jím blízká, a propojit její použití s technologií, která je jim cizí – gramofon a gramodesky,” komentuje volbu dramaturgie workshopu Filip Šír, který během něho studentům představil tzv. workflow digitalizace. Jde o modelový postup ošetření, evidence a digitalizace gramodesek, který je nastavený tak, aby byl co nejvíce efektivní.

Studenti si před manipulací s gramodeskami nasadili obličejové roušky a rukavice, které chrání jak samotné zvukové nosiče, tak archiváře před možnými plísněmi. Mohli si tak odzkoušet s jakou vážností se k manipulaci s gramodeskami přistupuje v specializovaném digitalizačním workflow.

„Číňané si váží svého kulturního dědictví,” říká Filip Šír. Dodává však, že podobně jako v České republice, ani Čína zatím nemá vybudovaný národní zvukový archiv. „Absence národního archivu zvuku není ojedinělý problém České republiky. I proto v našem projektu Nový fonograf považujeme za klíčový bod mezinárodní spolupráci.”

Čínští studenti si z workshopu, krom nových dovedností, odnesli publikaci Filipa Šíra a Gabriela Gössela s názvem Gramatika etiket gramofonových desek, několik vinylových českých gramodesek, a dokonce také čerstvě vydané CD Bohemia on Record, které obsahuje mimořádně vzácné nahrávky českých krajanů ve Spojených státech Amerických z první poloviny 20. století – z dob, kdy byl průmysl s reprodukovaným zvukem v počátcích.

Kontakt:

Filip Šír
projektový manažer
filip.sir@novyfonograf.cz
www.novyfonograf.cz