O mezinárodní konferenci IASA v Ghaně s ohledem na výzvy archivů Globálního Jihu referuje manažer projektu Nový fonograf Filip Šír.
Mezinárodní konferece IASA (The International Association of Sound and Audiovisual Archives) se v letošním roce konala v africké Ghaně. Kontinent je v rámci uchovávání zvukového kulturního dědictví poněkud opomíjený, nicméně inspirativní pro naše projekty. Snaha mezinárodní asociace je rozšířit znalosti o dané problematice širokému spektru lidí, institucí a zemí. Je tedy na místě, aby byly navštěvovány nové země i na jiných kontinentech než je Severní Amerika či Evropa. Bohužel i zde se můžeme setkat s tím, že chtít být na nových místech můžete, ale už nemůžete ovlivnit počet účastníků akcí. Konference byla na mezinárodní poměry málo obsazená, pouze cca 100 kolegů z různých koutů světa. Problémem může být kombinace víza, očkování, dlouhých letů, ale i též větší práce s danou oblastí po delší dobu než rok před konferencí. Jelikož se v České republice daří rozšiřovat počty členů této asociace, podařilo se udržet jedno ze zajímavých míst, a to místo předsedy Diskografické komise.
Díky tomu má Česká republika možnost podílet se nejen na budoucnosti komise, ale i asociace, neboť je v dobrém spojení s jejím vedením. Setkáním komise na konferenci a přednáška o Mezinárodní bibliografii diskografií (ibd.iasa-web.org) se podařilo zvýšit zájem afrických kolegů a přimět je zamyslet se nad otázkou jak je důležité mít odborné informace, resp. vědět o daných nahrávkách. Další součástí konference bylo nově představit Projekt Ambasadorů, který si bere za cíl vytvořit aktivní síť kontaktních míst po celém světě a pokusit se lépe pracovat s kontinenty Jižní Ameriky, Afriky a Asie. Tento úkol je velkým oříškem a nebude jednoduché se dostat až do cílové rovinky. Toto můžeme dokumentovat na zájmu o znalosti, kontakty a síť institucí ze strany např. Slovenska, Maďarska, Kanady či dalších zemí mimo zmíněné kontinenty. Ne každá země má vazbu na asociaci a je s ní v úzkém spojení, což by se mělo postupně měnit. Snahou by měla být i lepší komunikace a síťování. Konference nám ukázala možnosti jak lze na program, účastníky a místo nahlížet. Inspirovala, ale i dávala lekci ve špatné komunikaci s přednášejícími. Není možné, aby program ohrozilo skoro 12 přednášejících, kteří se nedostavili a tím pádem byl programový výbor nucen přistoupit k mnoha náhradním řešením v podobě náhradních řečníků. Bohužel toto ukázalo na nedostatky v organizaci, i když v dnešní době se zdá toto jako naprosto triviální záležitost. Není…
Co z konference plyne za ponaučení? Ano, je třeba navštěvovat nová místa, ale za jakou cenu? Ne, nemůže se stát aby programový výbor nebyl připraven na technologické výpadky v době, kdy tiskárna stojí 1000 Kč, nahrávací zařízení 3000 Kč apod. Je nutné více zvažovat možnosti jednotlivých destinací, je nutno zapojit do organizování více členů asociace, být více slyšet a nebát se říct svůj názor. Protože pokud nebudeme měnit a posouvat asociaci dál, zůstaneme stále na místě a budeme pouze kritizovat.
Filip Šír
manažer projektu Nový fonograf
Všechny fotografie jsou použity díky svolení IASA (The International Association of Sound and Audiovisual Archives).
Projekt Nový fonograf představuje komplexní úsilí o vytvoření univerzálních metod starostlivosti o zvukové dokumenty v České republice. Projekt je koordinován řešitelským týmem Národního muzea, který je zároveň zodpovědný za dosažení hlavních cílů projektu, zejména za vyvinutí, otestování a zavedení příslušných metodik pro ochranu a zpřístupnění části svých sbírek. Spoluřešitelé v rámci projektu – Národní knihovna ČR, Knihovna Akademie věd ČR a Masarykova univerzita – jsou v rámci svých specifických kompetencí garanty určitých oblastí a budou postupovat podle metod vhodných pro danou oblast řešení.
Digitalizační workflow představuje modelový postup zahrnující všechny kroky digitalizace zvukových nahrávek, od identifikace nosiče až po zpřístupnění konečnému uživateli. Příběh zvukové nahrávky jako sbírkového předmětu v paměťové instituci začíná nabytím a končí až v momentě, kdy se dostane ke konečnému uživateli.
Mezi naše partnery počítáme spolupracující instituce v České republice, mezinárodní asociace, a také firmy zaměřené na audiovizuální techniku či výrobu specializovaných materiálů pro péči o zvukové dokumenty a jejich digitalizaci.