Herci v drážkách: kašpárek Vojta Merten

Úvodní stránka/Herci v drážkách: kašpárek Vojta Merten

Představujeme vám staronovou sérii článků Herci v drážkách českého knihovníka, divadelního vědce a rozhlasového publicisty Přemysla Hniličky, kterou už možná znáte z naší facebookové stránky. Jedná se o články, jež ukáží některé vybrané nahrávky významných českých herců na vinylových deskách. Prvním na našich webových stránkách bude článek věnovaný nahrávkám herce Vojty Mertena.

Mertenovo divadlo vzniklo roku 1929 péčí divadelního herce a podnikatele Vojty Mertena. Ten se pokoušel již od roku 1926 převést tradiční loutkovou postavu Kašpárka na jeviště v podobě živého herce (sebe sama). Poté, co zaznamenal komerční úspěch, rozhodl se založit vlastní divadlo (ve spolupráci s divadelním podnikatelem A. Meissnerem). S nepočetným hereckým ansámblem pak účinkoval v různých divadelních sálech, nejčastěji v Osvobozeném divadle. Odtud také pocházela část souboru, nesystematicky spolupracující s Mertenem – např. Václav Trégl, František Filipovský a další.

„Kašpárkiády” pro Mertena psali různí autoři (Jiří Červený, Josef Gruss), především však Antonín Santner. V těchto textech osciloval Kašpárek mezi dvěma polohami: „mazaný filuta se smyslem pro legraci” a „moralizující vzor všech ctností, který glosoval děj”, jak píše Drahomíra Čeporanová v encyklopedii Česká divadla.

Merten však svým Kašpárkem rozhodně nezamýšlel – tak, jako například Pražské dětské divadlo Míly Mellanové nebo brněnská činohra Národního divadla Kašpárkem Högerovým – zvednout úroveň divadelních produkcí pro děti. Šlo o čistě komerční podnik, který se nevyhýbal vulgaritě a podbízivosti. Dětského diváka si Mertenův Kašpárek získával především dialogy přes rampu a improvizací, ta však postupem času výrazně zhrubla. O popularitě této postavičky v počátku třicátých let svědčí i existence vlastního časopisu i zájmu firem o využití Mertenova Kašpárka v reklamě.

Existence samostatného Mertenova divadla skončila rokem 1936 pro klesající komerční rentabilitu podniku. Merten dále účinkoval jako Kašpárek pouze pohostinsky. Ve filmu se objevoval velmi sporadicky (možná si ho všimnete jako taxikáře v Kristianovi). Zemřel v červnu 1945 násilnou smrtí.

Na gramofonových deskách různých značek je zachyceno několik desítek výstupů s Vojtou Mertenem a dalšími herci z let 1930-1941. Merten v nich představuje Kašpárka, ale i jiné postavy (např. v nahrávkách Mek, Kvak a Čimčarára nebo O včelce Píchalce), včetně sebe samého ve výstupech pro dospělé (např. Merten má trápení se ženou). Ani jeden zvukový záznam však nezachycuje – podobně jako v případě Pražského dětského divadla – úryvek z inscenace Mertenova divadla. Vždy jde o původní text, napsaný pro záznam na gramofonovou desku, není tedy delší než 6 minut (dvě strany desky po 3 minutách) a snaží se využívat pouze zvukové efekty bez přílišného popisu chybějících zrakových vjemů.

Nahrávky s Kašpárkem Vojty Mertena se vyznačují většinou mdlými a bezvýraznými výkony (většinou anonymních) herců ve vedlejších postavách králů či princezen, do jejichž “vysokého” dialogu vstupuje Mertenův Kašpárek replikami “nízkými”, často obhroublými a málokdy skutečně vtipnými. Dokumentují však, byť s časovým odstupem téměř deseti let, pokus o ztvárnění loutkové postavičky živým hercem, který bohužel skončil nezajímavou, až estrádní komerční aktivitou hlavního protagonisty. (Jak je ale vidět z přiložené fotografie gramodesky, mezi dětmi byl rozhodně oblíben a jeho nahrávky byly reprodukovány až do naprostého zničení nosiče.)

Digitalizovanou nahrávku “kašpárka” Vojty Mertena si můžete poslechnout přímo v Digitální knihovně Kramerius Národního muzea.

Autor: Přemysl Hnilička