In memoriam: Gabriel Gössel

Úvodní stránka/Týmy/Poradní tým/In memoriam: Gabriel Gössel

Gabriel Gössel byl významný sběratel gramofonových desek a znalec počátků českého zvukového průmyslu. Narodil se v roce 1943, maturitní vzdělání získal na papírenské průmyslovce a v roce 1969 začal studovat Vysokou školu chemicko-technologickou. Vysokoškolská studia však nedokončil kromě jiného i z důvodu zapojení do samizdatových aktivit a následným problémům se Státní bezpečností. V sedmdesátých letech pracoval v dělnických profesích (např. jako technik), od začátku let osmdesátých se profesionálně věnoval překladatelské činnosti. Od textů technického zaměření se postupně dostal také k překladům světové prózy. Z přeložených titulů lze jmenovat Farmu zvířat nebo Hold Katalánsku věhlasného George Orwella, které vyšly původně v samizdatu. Dále například některé prózy Stephena Kinga (To, Nespavost, Nezbytné věci) nebo Srdce je osamělý lovec od Carson McCullersové,   

V srpnu 1968 projevil odvahu a statečnost při obraně budovy Československého rozhlasu. V pozdějších letech se zapojil do samizdatové činnosti, kde spolupracoval s okruhem intelektuálů okolo Václava Havla na vydávání samizdatové edice Expedice. Po Havlově zatčení a věznění se hlavními redaktory stali Jan Lopatka a Ivan Havel. V redakčním kruhu v té době pracovali také Zdeněk Urbánek, Martin Palouš, Josef Danisz či právě Gabriel Gössel, který zde měl v souvislosti s jeho vzděláním i tehdejším zaměstnáním v papírenském závodě na starosti vazbu samizdatů. V letech 1980-1981 vydával gabriel Gössel vlastní samizdatovou edici s názvem Renega.

Se sbírkou gramodesek, gramofonů, fonografů a jejich válečků začal již v sedmdesátých letech 20. století. Později se ve svém sbírání gramofonových desek specializoval zejména na český repertoár a na historii tuzemského zvukového průmyslu. Díky tomuto celoživotnímu zájmu shromáždil rozsáhlou sbírku šelakových gramodesek s historicky zajímavými nahrávkami. Své znalosti a vědomosti si ovšem nechtěl nechávat pouze pro sebe. Proto se věnoval osvětové a publikační činnosti, kdy spolupracoval s českými muzei a dalšími zájmovými spolky. 

Osvětové texty na téma historie záznamu zvuku v českých zemích publikoval v tuzemských tak v zahraničních odborných periodikách Týdeník Rozhlas, Audio-Video, Generace, Vlasta, Fox auf 78, München, Der Schalltrichter, Stuttgart, For the Record a přispíval do různých diskografií (Rainer Lotz Verlag, Bonn).

V letech 1999-2006 uváděl na ČRo 2 stanici Praha pravidelný týdenní pořad Fonogram GG, v němž představoval zvukové portréty interpretů z oblasti převážně populární hudby minulosti. Pro ČRo Praha a ČRo Brno připravil sérii vícedílných hudebních profilů českých skladatelů a interpretů především populární hudby minulosti (např. Karel Hašler, Jindřich Mošna, František Kmoch, Oldřich Nový, Kamil Běhounek, Jára Pospíšil, Alfons Jindra, Eduard Ingriš, R. A. Dvorský, Jaroslav Ježek, Marie Zieglerová).

Zabýval se též přepisy starých zvukových záznamů na moderní nosiče. V Edici Fonogram, kterou připravoval pro vydavatelství Fr. Rychtaříka a Radioservis, a. s., vyšlo asi pět desítek kompaktních disků věnovaných nahrávkám pozapomenutých českých i zahraničních hvězd populární hudby minulosti. Řadu kompaktních disků připravil též pro Židovské muzeum v Praze, Supraphon, a. s., Společnost Jana Kubelíka či Památník Antonína Dvořáka (ukázky zde).

Byl autorem výstavy Až kometa šlehne nás, kterou na přelomu let 2003-2004 uspořádala společnost Gallery v pražské síni Mánes. Na pozadí dobových uměleckých předmětů, vztahujících se ke změně životního stylu způsobené možností zaznamenávat a reprodukovat zvuk, zde představil historické fonografy, gramofony a další předměty ze svých sbírek.

Od roku 2012 byl producentem ediční řady Historie psaná šelakem, kterou připravuje pro e-shop hudebního vydavatelství Supraphon, a. s. ( www.supraphonline.cz ).

V roce 2013 začala spolupráce s Filipem Šírem, jemuž byl mentorem a inspirárorem, na první ucelené publikaci mapující historii prvního ryze českého, resp. Československého gramofonového vydavatelství ESTA. Kniha vyšla v roce 2014 pod názvem Český katalog nahrávek gramofonové firmy Esta 1930-1946 a nabízí i kompletní diskografický seznam všech komerčně vydaných českých nahrávek firmy ESTA i grafická díla v podobě etiket, plakátů či portrétů autorů. Toto dílo je v České republice první svého druhu. 

V dalším roce spolupracoval se skupinou odborníků na textu Návrh koncepce pro uchovávání, digitalizaci a zpřístupňování zvukových záznamů v České republice, která se stala důležitým dokumentem pro Implementaci státní kulturní politiky (dostupné on-line)  a podílel se na tvorbě popularizačních prezentací pro české knihovny, kde také osobně přednášel právě o historii zvuku a o českých etiketách.

O rok později vypracoval s Filipem Šírem anglicky psanou publikaci Recorded Sound in Czech Lands, 1900–1946, která je prvním komplexním příspěvkem k mapování historie zvukového průmyslu v českých zemích, resp. Československé republiky.  Důkazem kvality tohoto díla je i jeho významné ocenění „2017 Certificate of Merit Award of Excellence in Historical Recorded Sound Research“ od americké Association of Recorded Sound Collections (ARSC) v kategorii General Recording Topics.

Již pod hlavičkou Národního muzea, vydal publikaci Gramatika  etiket gramofonových desek, která slouží především pracovníkům paměťových institucí a pomáhá jim při popisu s porozuměním základním identifikačním znakům gramodesek, jako jsou matriční, objednací a katalogová čísla. 

Oba autoři vydali v roce 2018 také anglicko-českou publikaci Bohemia on Records: Early Czech Sound Recordings in the United States, která představuje první ucelenější pohled na doposud nezkoumaný fenomén zvukových nahrávek, které v první polovině dvacátého století produkovaly americké gramofonové firmy pro početnou – a tehdy neustále se rozšiřující – komunitu českých imigrantů v USA. 

Spolupráce obou autorů vyústila v poslední výjimečné obrazové dílo Sto plus jedna etiketa: nahrávky na gramodeskách z éry mechanického záznamu zvuku 1900-1926, které bylo v roce 2019 vydáno Národním muzeem, a které přináší fotografie a popis etiket gramofonových desek z éry mechanického záznamu zvuku, z let 1900-1926. 

V posledních letech pracoval Gabriel v rámci projektu Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie také na rekonstrukci generálního katalogu nahrávek českých umělců na fonoválečcích a gramodeskách různých výrobců z let 1900-1946.

Díky své odborné práci a erudici se stal členem významných zahraničních společností jako je City of London Phonograph and Gramophone Society a Gesellschaft für historische Tonträger, Wien.

Publikace