“Zběsilý” Alexandr Moissi

Úvodní stránka/“Zběsilý” Alexandr Moissi

České nahrávky italského herce albánského původu

Nechutný Hamlet

Italský herec albánského původu, o kterém se dnes zmíníme v našem cyklu Herci v drážkách, se narodil 2. dubna 1879 v Terstu. Jmenoval se Alexander Moissi a zpočátku to nevypadalo na zářnou hereckou kariéru.

Narodil se jako páté dítě bohatého obchodníka Konstantina Moisiu a jeho manželky Arbëreshe Amalia di Rada. V devatenácti letech odjel do Vídně studovat zpěv. Po roce jej ukončil a šel studovat herectví do slavného Burgtheateru. Měl však chabou němčinu a silný italský přízvuk, a tak se musel zpočátku spokojit s němými rolemi.

Jednou z nich byl sluha v Moliérově Tartuffovi. Tam si jeho hereckého talentu  povšiml představitel titulní role Josef Kainz a hovořil o něm jako o “herci budoucnosti”.

Moissi poté získal angažmá v Novém německém divadle v Praze (1901-1903) a následně přesídlil do Berlína, kde se jej ujal významný režisér Max Reinhardt. První recenze na Oberona ve Snu noci svatojánské byly zdrcující, ale Reinhardtovou vírou v Moissiho talent to neotřáslo. Nakonec to přineslo úspěch: hercovo umění obdivovali Franz Werfel, Stefan Zweig, Gerhart Hauptmann i Franz Kafka. Všichni si cenili jeho hlasového umění; Kafka si zapsal do deníku, že Moissiho hlas “je řízen jako lehký člun na vodě”. Ředitel Burgtheateru Alfred von Berger byl jiného názoru: v roce 1910 odešel z představení Hamleta s tím, že “ten člověk je tak nechutný”.

Per aspera ad astra

Alexander Moissi se stal pravou hvězdou své doby, jeho věhlas byl srovnatelný s popularitou Enrika Carusa nebo Rudolfa Valentina. Jeho kariéru přerušila první světová válka, kterou prožil jako dobrovolník na frontě a později v zajetí.

Po válce jeho hvězda stoupala ještě výše. Oženil se s Marií Urfusovou (původem z Čech). Ta později založila vlastní hereckou školu, kde Alexander také vyučoval. Druhou manželkou se stala Herta Hambachová, s níž měl dceru Bettinu Moissi, která se stala filmovou herečkou a v roce 1959 se provdala za obchodníka s uměním a sběratele Heinze Berggruena. Mezi jeho další potomky patří investor a sběratel umění Nicolas Berggruen, vnukem je herec Gedeon Burkhard.

Alexander Moissi si během své kariéry zahrál snad všechny významné role světové dramatiky. Byl Jedermannem, Dantonem, Hamletem, Romeem, Faustem, Torquatem Tassem, Feďou v Tolstého Živé mrtvole, šaškem v Králi Learovi, princem v Lessingově Emilii Galotti a především králem Oidipem ve stejnojmenné Sofoklově tragédii.

Jeho zběsilý život plný žen a rychlých aut skončil předčasně. Zemřel 22. března 1935 ve Vídni na následky pneumonie.

O Moissiho hereckém umění se můžete přesvědčit ve dvou nahrávkách z roku 1912. V první Moissi prezentuje monolog Být či nebýt ze Shakespearova Hamleta, ve druhém pak monolog z Goethova Promethea.

Herecké umění tohoto herce si můžete poslechnout zde:

Nahrávky nabízí také Österreichische Mediathek (pod tímto odkazem najdete souborný výsledek vyhledávacího dotazu): https://www.mediathek.at/portalsuche/?q[]=alexander+moissi

Informační zdroj: