Unikátní zařízení z Ameriky pomáhá zachraňovat Edisonovy fonografické válečky v Národním muzeu

Když si Thomas Alva Edison v roce 1878 nechal patentovat zařízení na záznam a reprodukci zvuku – tzv. Edisonův fonograf – asi nepočítal s tím, že by tento jeho krok vedl v následujících několika desetiletích k vytvoření celého nového odvětví: zvukového průmyslu. Po více než sto čtyřiceti letech se Národnímu muzeu podařilo získat z USA unikátní zařízení Endpoint umožňující tyto historické zvukové nosiče přehrát. Přístroj je vůbec první svého druhu v Evropě a celkově teprve pátý na světě.

Zařízení Endpoint bylo zakoupeno v rámci projektu Nový fonograf: Naslouchejme zvuku historie, který se zaměřuje na problematiku dlouhodobého uchovávání, digitalizace a zpřístupňování zvukového kulturního dědictví v ČR. Projekt se rozběhl v kalendářním roce 2018 pod záštitou Národního muzea na základě Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) financovaného Ministerstvem kultury ČR. Jedním z hlavních cílů projektu, který jde ruku v ruce se záměry Národního muzea, je zachránit nejstarší české nahrávky, včetně fonografických válečků, a zpřístupnit je široké veřejnosti.

Ve spolupráci s Nickem Berghem, zakladatelem americké firmy Endpoint, se podařilo přístroj úspěšně převést na konci července do ČR a instalovat ve zvukovém studiu NM. Společnost Endpoint, v jejíž laboratoři v Kalifornii byl dovezený ,,zázrak techniky” sestrojen, se dlouhodobě a komplexně zabývá ochranou audiovizuálního kulturního dědictví v USA a od svého vzniku v roce 2003 získala na tomto poli světovou reputaci.

K celému výjimečnému počinu se vyjádřil Filip Šír, garant projektu Nový Fonograf:

,,Přístroj je unikátní hned ve dvou směrech. Jednak umí bezkontaktně přehrát fonografický váleček jakýchkoliv rozměrů. Jinými slovy, přehrávání probíhá na optické bázi bez jakéhokoliv dotyku mezi jehlou a nosičem, jak tomu bylo v minulosti. Je to zároveň jediné zařízení tohoto druhu v Evropě, v USA se ještě nacházejí tři ve veřejných institucích a jedno v soukromém vlastnictví. My jsme ho tedy pojmenovali “Číslo pět”. Zajímavostí je, že v Americe nemají tato zařízení funkci bezkontaktního přehrání. Tu má pouze to, které máme my v Národním muzeu.”

Přístroj se nyní testuje a v průběhu podzimu bude již zcela připraven digitalizovat fonografické válečky ze sbírek Národního muzea, resp. Českého muzea hudby. Záběry toho, jak zařízení Endpoint funguje v praxi, spolu s celkovou prezentací projektu Nový Fonograf, budete moci shlédnout během Dne otevřených dveří Ministerstva kultury ČR, který se bude konat 28. září 2019 v Nosticově paláci na Malé Straně.

Sledujte také stránky projektu a jeho sociální sítě, kde budeme o „Číslu pět“ průběžně informovat.

Zde si můžete poslechnout jednu ze starobylých nahrávek z počátku 20. století, kterou jsme zdigitalizovali. Nahrávka zachytáva skladbu s názvem Arbucklenian Polka, dílo vytvořené skladatelem Johnem Hartmannem pro kornetistu Matthewa Arbuckleho. Nahrávka vznikla v lednu roku 1901 a byla vydána v březnu 1901. Interpretem Arbucklenian Polka na této nahrávce je legendární kornetista českého původu Bohumir Kryl. Nahrávku vydala firma Columbia Records.