14. listopadu 2018 se v budově Českého muzea hudby v Karmelitské ulici na pražské Malé Straně uskutečnila tematická exkurze studentů Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) FF MU. Hlavní náplní návštěvy skupiny studentů předmětu „Uchovávání kulturního dědictví“ a jejich vyučujících z KISK bylo nahlédnutí pod pokličku dosud poněkud přehlíženého pole v rámci ochrany kulturního dědictví, a to péče o historické zvukové nosiče.
Právě v prostorách Českého muzea hudby, jež je institucionální součástí Národního muzea, postupně vzniká specializované zvukové studio, které by mělo být jakýmsi stavebním kamenem budoucí ochrany zvukového kulturního dědictví v České republice. Dopomoci k tomu má právě i pětiletý projekt NAKI s názvem Nový fonograf, v době jehož trvání budou vytvořeny a odzkoušeny základní pracovní postupy a nástroje k ochraně nejstarších zvukových nosičů, zejména fonografických válečků a standardních gramofonových desek. Studenti semináře KISK tak měli unikátní možnost vidět, jak se rodí nový sub-obor ochrany kulturního dědictví a jeho pracovní náplň. Kromě základních informací o sbírkách zvukových nosičů, podmínek jejich uchování či stavu jejich evidence byli studenti seznámeni jednotlivými členy projektového týmu také o východiscích a základech pracovních postupů, které Nový fonograf rozvíjí. Studenti si prošli celou „pracovní linkou“ od čištění a konzervace nosičů, přes jejich digitalizaci, evidenci až po zpřístupnění jejich obsahu. Zblízka si tak mohli prohlédnout nosiče, jednotlivá zařízení a specializované technologie, případně si je vyzkoušet a „osahat“. Tečkou za interaktivní exkurzí byla přednáška v předmětu Blok expertů, nazvaná Zvukové kulturní dědictví v České republice. Tato se uskutečnila následujícího dne již na půdě brněnské univerzity, na které vystoupil a diskutoval vedoucí projektu Nový fonograf a koordinátor digitalizace zvukových dokumentů v Národním muzeu, Filip Šír.
Projekt Nový fonograf představuje komplexní úsilí o vytvoření univerzálních metod starostlivosti o zvukové dokumenty v České republice. Projekt je koordinován řešitelským týmem Národního muzea, který je zároveň zodpovědný za dosažení hlavních cílů projektu, zejména za vyvinutí, otestování a zavedení příslušných metodik pro ochranu a zpřístupnění části svých sbírek. Spoluřešitelé v rámci projektu – Národní knihovna ČR, Knihovna Akademie věd ČR a Masarykova univerzita – jsou v rámci svých specifických kompetencí garanty určitých oblastí a budou postupovat podle metod vhodných pro danou oblast řešení.
Digitalizační workflow představuje modelový postup zahrnující všechny kroky digitalizace zvukových nahrávek, od identifikace nosiče až po zpřístupnění konečnému uživateli. Příběh zvukové nahrávky jako sbírkového předmětu v paměťové instituci začíná nabytím a končí až v momentě, kdy se dostane ke konečnému uživateli.
Mezi naše partnery počítáme spolupracující instituce v České republice, mezinárodní asociace, a také firmy zaměřené na audiovizuální techniku či výrobu specializovaných materiálů pro péči o zvukové dokumenty a jejich digitalizaci.