Technické muzeum v Brně má fonografický poklad. A Nový fonograf pracuje na jeho záchraně.
Mapování a záchrana sbírek historických zvukových nosičů na našem území je jedním z cílů projektového týmu Nový fonograf. Další zastávkou pro průzkum historických zvukových nahrávek byl depozitář Technického muzea v Brně, kde je uloženo cca 200 ks jedněch z nejstarších zvukových nosičů – fonoválečků.
Kontakt s Technickým muzeem v Brně byl navázán už minulý rok na Dnu otevřených dveří Ministerstva kultury ČR, kde jeho pracovníky zaujal přístroj na přehrávání a digitalizaci fonoválečků – Endpoint. Přístroj, který je první svého druhu v Evropě a teprve pátý na světě! Ačkoliv se mu přezdívá číslo pět, dle stejného amerického kultovního sci-fi snímku z roku 1986, tak není pochyb, že v záchraně takto vzácných a křehkých nosičů je číslo jedna. Byl to právě Endpoint, který zachránil zvukovou nahrávku nově objeveného projevu prvního československého prezidenta – T. G. Masaryka, která se nachází na fonoválečku ve sbírkách Národního muzea Českého muzea hudby.
Endpoint znovu zachraňuje
Nutno zmínit, že v 2. polovině 20. století byla možnost přehrát fonoválečky zcela omezená, což bylo způsobeno zastaralou a mnohdy již nefunkční technikou. Je tedy na místě vyzdvihnout unikátní vlastnost Endpointu – bezkontaktně přehrávat a digitalizovat křehké fonoválečky. Tímto se nám dostává do rukou efektní přístroj na záchranu těchto sbírek. A jedna z těch, které po záchraně volají, je uložená v Technickém muzeu v Brně.
Tým Nového fonografu navštívil 27. 2. 2020 depozitář Technického muzea v Brně, kde pracovníci muzea nachystali prostředí na focení fonoválečků. Tím začíná již zaběhnutý proces prvotního průzkumu. Nasnímané nosiče pak slouží k bližšímu průzkumu a evidenci, aniž by byly ohroženy další fyzickou manipulací. V případě fonoválečků však může být evidence zavádějící, neboť často nastává situace, kdy název titulu na krabičce není totožný se skutečným obsahem na válečku. I proto je nezbytné, aby byl váleček přehrán. Přehrání fonoválečku pak slouží nejen k určení obsahu, ale i k identifikaci technických údajů (přesná rychlost otáček, šířka drážek aj.).
Co se skrývá v brněnském pokladu?
Provenience brněnské sbírky není blíže specifikována, ví se však, že sbírka válečků se do muzea dostala převážně v období začátku 50. až 80. let 20. století. Sbírka je vzhledem ke stáří v dobrém fyzickém stavu, ačkoliv některé válečky jsou rozlámané nebo znečištěné. Momentálně je sbírka pod drobnohledem odborníků z týmu Nového fonografu, kteří ji evidují. Již nyní víme, že se ve sbírce nachází komerční (válečky značky Edison Goldguss, Columbia, Elektra atd.) a patrně i nekomerční zvukové snímky typické pro svou dobu (z přelomu 19. a 20. století). Zní tu zahraniční i tuzemské kuplety, národní písně či komické výstupy (Párkař, Švanda v elektrice, Tchýně), ale i árie ze slavných oper (Dalibor, Hubička, Prodaná nevěsta) v podání pěvců dané doby – Chmelař, Mařák, Pollert, Purkrábek, Šír, a mnoho dalších. Z instrumentalistů pak např. kornetista Bohumír Kryl, který se proslavil především v USA, ale i tělesa jako slavná Kmochova kapela, Edison-Orchestra, Vojenská kapela pěšího pluku 102 a další. Rovněž jsou zde zastoupené válečky s tehdy oblíbenou instrumentální hudbou – pochody, předehry k operám (Lazebník sevillský, Komedianti, Templáři na Moravě), klavírní výstupy, polky, valčíky aj.
Zajímavostí jsou i upoutávky prodejců těchto nosičů, jejichž reklamní štítky zdobí krabičky fonoválečků. Nejčastěji se vyskytuje štítek odkazující na prodejce hudebních nástrojů a fonografů V. Langmajera z Prahy. Naopak paradoxně je zde nejméně zastoupen K. Jarušek, který působil v Brně. Tito obchodníci – jinak zaměření na zcela jiný sortiment – byli jedni z prvních prodejců historických zvukových nosičů na našem území. Studium těchto prodejců na území Prahy do roku 1914 je předmětem průzkumu v rámci interního grantu Národního muzea, kterým se zabývají členové týmu Nový fonograf.
O dalším postupu prací na sbírce a její záchraně se jedná. Technickému muzeu v Brně patří dík, že upozornilo na svou sbírku fonoválečků a snaží se spolupracovat na záchraně těchto zajímavých artefaktů. Už teď je jisté, že záchrana této sbírky Technického muzea v Brně zásadně přispěje k obohacení našeho zvukového, kulturního a historického dědictví.
Autor: Michal Studničný
Nahrávky
Fonoválečky v Technickém muzeu v Brně
