Projekt Nový fonograf a jeho komplexní zájem o problematiku nejstarších zvukových nosičů generuje nevyhnutelně i další témata, studijní oblasti a nové horizonty výzkumu. Na startovací čáře je například bádání o historii prodeje a distribuci nejstarších zvukových nosičů.
Tým Nového fonografu ve spolupráci se sběratelem Gabrielem Gösselem začíná v současné době pracovat na prvních předběžných rešerších historických pramenů, které se týkají tématu počátků prodeje a distribuce fonografických válečků a šelakových gramodesek v českých zemích. Kromě studia zvukových nosičů a jejich obalů, kde lze velmi často narazit na konkrétní jména a adresy prodejců a prodejen, se budoucí výzkum chce soustředit i na další historické dokumenty, včetně dobového tisku, inzerce či fotografií.
Ačkoliv je bádání teprve v zárodku a předběžně zaměřeno na pražské prodejce před první světovou válkou, jako velmi perspektivní se již nyní jeví rozvinutí tématu v mezinárodní rovině. Samotná Praha na přelomu 19. a 20. století byla totiž jen jedním z „uzlových bodů“ v síti (středo)evropských metropolí, mezi kterými probíhala čilá distribuce masově produkovaných zvukových nahrávek. Pokud hovoříme opravdu o těch nejstarších zvukových nosičích, na kterých zazněl český jazyk, musíme se z evropského kontinentu přesunout až za „Velkou louži”. První dochované nahrávky tohoto druhu totiž vznikly na konci 19. století v USA v prostředí tehdy rychle rostoucí české přistěhovalecké komunity.
Krajanským nahrávkám se v minulosti věnoval již Filip Šír. Je tedy na čem stavět a výzkum by proto v budoucnu mohl nabýt takřka globálního rozměru. Současné technologie rovněž poskytují obrovskou možnost sdílení a prezentace dosažených poznatků. Velice inspirativní v tomto ohledu je například virtuální mapa pařížských hudebních prodejen a prodejců od sběratele Thomase Henryho (viz http://disquairesdeparis.fr/index_en.html).
O stavu výzkumu, zajímavých detailech či jiných podrobnostech budeme v budoucnu samozřejmě informovat!