Konzervace (Martin Mejzr)

Základním předpokladem jakéhokoliv dalšího nakládání se zvukovými nahrávkami je uchování a ochrana jejich současného stavu. Celý proces zaujímá šetrnou manipulací a správné zacházení s fyzickými nosiči, dále propracované přístupy čištění, označení nahrávek a jejich umístění do nových obalů až po zajištění podmínek jejich dlouhodobého uložení.

Fotografování (Kateřina Figarová)

Po procesu šetrného očištění a přebalení zvukových dokumentů nastává fáze obrazové digitalizace. K těmto účelům slouží speciální fotostudio, ve kterém je umístěn fotoaparát a příslušenství pro obrazovou digitalizaci různorodých předmětů z paměťových institucí. Cílem tohoto kroku je zaměření se na to, jak nejlépe obrazově snímat zvukové dokumenty.

Evidence (Petra Mišáková)

Katalogizace je nedílnou součástí procesu evidence a zpracování fondů, které příslušná instituce vlastní. Nahrávky jsou katalogizovány, tj. nosič a jeho obsah jsou popisovány podle stanovených pravidel tak, aby mohla vzniknout elektronická knihovní a diskografická databáze.

Digitalizace (Geoff Tyson)

V této etapě je klíčovou osobou zvukový inženýr, který určí vhodné nástroje pro vytvoření věrné digitální kopie a následné vytvoření digitální složky, která zahrnuje jak digitální obraz zvukové stopy nosiče, tak dokumentaci procesu přenosu analogového zvuku do digitální stopy. Digitalizace je nezbytným krokem pro uchování i zpřístupnění nahrávky.

Zpřístupnění (Filip Šír)

Posledním krokem přiblížení nahrávky k posluchači je její zpřístupnění prostřednictvím uživatelsky přívětivého digitálního prostředí. Konkrétně to znamená, že soubory s nahrávkami jsou v obrazové i zvukové podobě převáděny do digitální knihovny Kramerius. Zpřístupněním se nahrávka dostává k uživateli a proces digitalizace dosahuje svého primárního cíle.